Tab. 2: PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI
(učitel, asistent pedagoga)
Počet: 113 pedagogických pracovníků v sedmi školách v Jihomoravském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji
Demografické údaje
Výuka na 1. a 2. stupni ZŠ
| Počet | |
| 1. stupeň | 55 (49 %) |
| 2. stupeň | 58 (51 %) |
Pohlaví respondentů
| Počet | |
| muž | 22 (19 %) |
| žena | 91 (81 %) |
Délka praxe
| Počet | |
| Do 5 let | 36 (32 %) |
| 6 – 10 let | 16 (14 %) |
| 11 – 15 let | 14 (12 %) |
| 16 – 20 let | 19 (17 %) |
| Více než 20 let | 28 (25 %) |
Nejvyšší dosažené vzdělání
| Počet | |
| Středoškolské s maturitou | 19 (17 %) |
| Vyšší odborné | 3 (2 %) |
| Vysokoškolské | 90 (80 %) |
| Jiné | 1 (1 %) |
Věk respondentů
| Počet | |
| Do 30 let | 16 (14 %) |
| 31 – 40 let | 40 (36 %) |
| 41 – 50 let | 28 (25 %) |
| 51 – 60 let | 23 (20 %) |
| 61 a více let | 6 (5 %) |
Pozice na základní škole
| Počet | |
| Učitel | 88 (78 %) |
| Asistent pedagoga | 25 (22 %) |
Na otázky odpovídalo 113 pedagogických pracovníků (učitelů a asistentů pedagoga) v 7 školách na 1. a 2. stupni ZŠ. Janderové rozložení odpovídalo podmínkám ve školství, kde převládají ženy. Poměr byl 81 % žen k 19 % mužů. Co se týče délky praxe, převládá skupina s délkou praxe do 5 let (32 %), následuje skupina pedagogů s praxí nad 20 let (25 %), skupina pedagogů s délkou praxe 16-20 let (17 %), dále s délkou praxe 6 -10 let (14 %) a 11-15 let (12 %). Nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské (80 %), dále středoškolské s maturitou (17 %) a vyšší odborné vzdělání (2 %). V procentech převažuje věk respondentů 31 – 40 let (36 %), následuje věková skupina 51-60 let (20 %), věková skupina do 30 let (14 %) a nad 61 let pouze 5 %. Pozice na základní škole, převažuje učitel (78 %), asistent pedagoga je zastoupen 22 %.
Přínosy spojené se zaměstnáním odborných poradenských pracovníků na škole v rámci projektu
| Ano | Ne | |
| Zlepšení prospěchu žáků | 80 (71 %) | 33 (29 %) |
| Zlepšení chování žáků | 83 (73 %) | 30 (27 %) |
| Přesnější diagnostika | 103 (91 %) | 10 (9 %) |
| Řešení problémů, dostupnost služeb | 104 (92 %) | 9 (8 %) |
| Jiné | 8 (7 %) | 105 (93 %) |
Na otázky přínosů spojených se zaměstnáním odborných poradenských pracovníků na škole v rámci projektu odpovědělo 92 % respondentů řešením problémů a dostupnost služeb, 91 % respondentů přesnější diagnostikou, 73 % respondentů zlepšením chování žáků a 71 % respondentů zlepšením prospěchu žáků.
Nedostatky spojené se zaměstnáním odborných pracovníků
| Ano | Ne | |
| Žádné | 29 (26 %) | 84 (74 %) |
| Krátkodobé trvání projektu | 75 (66 %) | 38 (34 %) |
| Předsudky ve vztahu k odborným poradenským pracovníkům | 31 (27 %) | 82 (73 %) |
| Nízká spolupráce pedagogů s odbornými poradenskými pracovníky na škole | 28 (25 %) | 85 (75 %) |
| Jiné | 8 (7 %) | 105 (93 %) |
Na otázky nedostatků spojených se zaměstnáním odborných pracovníků odpovědělo 66 % respondentů, že se jedná o krátkodobé trvání projektu, ve 27 % respondenti upozorňovali na předsudky ve vztahu k odborným poradenským pracovníkům a v 25 % na nízkou spolupráci pedagogů s odbornými poradenskými pracovníky na škole.
Formulace argumentů ve prospěch zavedení pozice školního speciálního pedagoga
| Ano | Ne | |
| Respektování individuálního přístupu k žákům | 106 (94 %) | 7 (6 %) |
| Pomoc pro pedagoga na škole | 105 (93 %) | 8 (7 %) |
| Nedostatečný počet odborných poradenských pracovníků na škole | 60 (53 %) | 53 (47 %) |
| Vysoký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na škole | 97 (86 %) | 16 (14 %) |
| Spokojenost rodičů – zajištění odborné podpory jejich dítěte na škole | 95 (84 %) | 18 (16 %) |
| Pomoc při celkovém rozvoji žáků | 98 (87 %) | 15 (13 %) |
| Zkvalitnění vyučovacího procesu | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Zkvalitnění celkového klimatu školy | 86 (76 %) | 27 (24 %) |
Formulace argumentů ve prospěch zavedení pozice školního speciálního pedagoga se týkala u 94 % respondentů v respektování individuálního přístupu k žákům, u 93 % respondentů v pomoci pro pedagoga na škole, u 87 % v pomoci při celkovém rozvoji žáka, u 86 % se argumenty týkaly vysokého počtu žáků se SVP na škole, u 84 % respondentů ve spokojenosti rodičů – zajištění odborné podpory jejich dítěte na škole, u 82 % respondentů ve zkvalitnění vyučovacího procesu, u 76 % respondentů ve zkvalitnění celkového klimatu třídy a u 53 % respondentů v nedostatečném počtu odborných poradenských pracovníků na škole.
Silné stránky spolupráce pedagoga se školním speciálním pedagogem
| Ano | Ne | |
| Konzultace jednotlivých případů žáků | 102 (90 %) | 11 (10 %) |
| Komunikace při obtížích žáků – nevhodné chování, problémy v učení | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Řešení klimatu třídy | 68 (60 %) | 45 (40 %) |
| Najít a zvolit vhodný přístup k jednotlivým žákům | 95 (84 %) | 18 (16 %) |
| Pracovní stres – lepší klima ve třídě, ve škole | 70 (62 %) | 43 (38 %) |
| Řešení předmětů speciálně pedagogické péče u žáků se SVP | 92 (81 %) | 21 (19 %) |
| Jiné | 2 (2 %) | 111 (98 %) |
Silné stránky spolupráce pedagoga se školním speciálním pedagogem respondenti spatřovali v 90 % v konzultacích jednotlivých případů žáků, v 84 % v hledání a zvolení vhodného přístupu k jednotlivým žákům, v 82 % v komunikaci při obtížích žáků, v nevhodném chování nebo v problémech v učení, v 81 % v řešení předmětů speciálně pedagogické péče u žáků se SVP, v 62 % v pracovním stresu – lepší klima ve třídě, ve škole, v 60 % v řešení klimatu třídy.
Silné stránky spolupráce školního psychologa s rodiči žáků
| Ano | Ne | |
| Zvýšený zájem ze strany rodičů, akceptace doporučení | 58 (51 %) | 55 (49 %) |
| Zlepšení komunikace rodič a školní psycholog | 64 (57 %) | 49 (43 %) |
| Realizace psychologických vyšetření na škole | 84 (74 %) | 29 (26 %) |
| Aplikování vhodného přístupu k jednotlivým žákům | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Posílení vztahu rodič-žák | 67 (59 %) | 40 (41 %) |
| Zvýšení informovanosti | 79 (70 %) | 34 (30 %) |
| Prostředník mezi učitelem a rodičem | 63 (56 %) | 50 (44 %) |
| Posílení vztahu rodič-pedagog | 53 (47 %) | 60 (53 %) |
| Jiné | 2 (2 %) | 111 (98 %) |
Silné stránky spolupráce školního psychologa s rodiči žáků respondenti spatřovali v 82 % v aplikování vhodného přístupu k žákům, 74 % v realizaci psychologických vyšetření ve škole, v 70 % ve zvýšení informovanosti, v 59 % v posílení vztahu rodič – žák, v 57 % ve zlepšení komunikace rodič a školní psycholog, v 56 % v prostředníku mezi učitelem a žákem, v 51 % ve zvýšeném zájmu ze strany rodičů, akceptace doporučení, ve 47 % v posílení vztahu rodič – pedagog.
Silné stránky spolupráce školního speciálního pedagoga s rodiči žáků
| Ano | Ne | |
| Kooperace, komunikativnost, společné řešení problémů | 105 (93 %) | 8 (7 %) |
| Konzultace směřující ke zvýšení zájmu rodičů o jejich děti | 92 (81 %) | 21 (19 %) |
| Zlepšení docházky žáků | 71 (63 %) | 42 (37 %) |
| Rodiče více vnímají své dítě tím, že ví, jak na tom je, znají jeho možnosti a limity | 99 (88 %) | 14 (12 %) |
| Zlepšení prospěchu žáků a klimatu školy | 85 (75 %) | 28 (25 %) |
| Zlepšení komunikace a spolupráce mezi rodiči a pedagogy | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Zkvalitnění vyučovacího procesu | 94 (83 %) | 19 (17 %) |
| Snižování nezájmu rodičů o dění ve škole | 79 (70 %) | 34 (30 %) |
| Respektování rodinných zvyklostí | 85 (75 %) | 28 (25 %) |
| Jiné | 0 (0 %) | 113 (100 %) |
Silné stránky spolupráce školního speciálního pedagoga s rodiči žáků respondenti spatřovali v 93 % v kooperaci, komunikativnosti, ve společném řešení problémů, v 88 % v tom, že rodiče více vnímají své dítě tím, že ví, jak na tom je, znají jeho možnosti a limity, v 83 % ve zkvalitnění vyučovacího procesu, v 81 % v konzultacích směřujících ke zvýšení zájmu rodičů o jejich děti, v 75 % v respektování rodinných zvyklostí, ve stejném procentu ve zlepšování prospěchu žáků a klimatu třídy, v 70 % ve snižování nezájmu rodičů děti ve škole, v 63 % ve zlepšení docházky žáků do školy.
Silné stránky spolupráce pedagoga se školním psychologem
| Ano | Ne | |
| Konzultace jednotlivých případů žáků | 104 (92 %) | 9 (8 %) |
| Komunikace při obtížích žáků v chování, vztazích nebo učení | 101 (89 %) | 12 (11 %) |
| Řešení osobních problémů | 65 (58 %) | 48 (42 %) |
| Najít a zvolit vhodný přístup k jednotlivým žákům | 85 (75 %) | 28 (25 %) |
| Pracovní stres – lepší klima ve škole | 58 (51 %) | 55 (49 %) |
| Zlepšení klimatu třídy | 76 (67 %) | 37 (33 %) |
| Jiné | 2 (2 %) | 111 (98 %) |
| Ano | Ne | |
| Žáci a pedagogové vnímají svoji školu jako prostředí, kde panuje atmosféra důvěry | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Spolupráce s odbornými poradenskými pracovníky vede k podpoře metod aktivního učení a motivace žáků | 96 (85 %) | 17 (15 %) |
Silné stránky spolupráce pedagoga se školním psychologem respondenti spatřovali v 92 % v konzultacích jednotlivých případů žáků, v 89 % v komunikaci při obtížích žáků v chování, vztazích nebo učení, v 85 % šlo o spolupráci s odbornými poradenskými pracovníky vedoucí k podpoře metod aktivního učení a motivace žáků, v 82 % v tom, že žáci a pedagogové vnímají svoji školu jako prostředí, kde panuje atmosféra důvěry, v 75 % v najití a zvolení vhodného přístupu k jednotlivým žákům, v 67 % ve zlepšení klimatu třídy, v 51 % šlo o pracovní stres – lepší klima ve třídě.
Činnosti školního psychologa přispívající k vytváření inkluzivního prostředí školy
| Ano | Ne | |
| Individuální a skupinové aktivity vedoucí k celkovému rozvoji žáků | 100 (88 %) | 13 (12 %) |
| Odborné konzultace se žáky a rodiči | 92 (81 %) | 21 (19 %) |
| Přímé působení odborných poradenských pracovníků na školách | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Orientační diagnostika žáků, školního prostředí | 100 (88 %) | 13 (12 %) |
| Využívání kreativních terapií (např. arteterapie) a projektivnch metod | 58 (51 %) | 55 (49 %) |
| Vzájemná spolupráce odborných poradenských pracovníků s učiteli, rodiči, žáky | 98 (87 %) | 15 (13 %) |
| Jiné | 0 (0 %) | 113 (100 %) |
Činnosti školního psychologa přispívající k vytváření inkluzivního prostředí školy spatřovali respondenti v 88 % v individuálních a skupinových aktivitách vedoucích k celkovému rozvoji žáků a v orientační diagnostice žáků a školního prostředí, v 87 % ve vzájemné spolupráci odborných poradenských pracovníků s učiteli, rodiči a žáky, v 82 % v přímém působení odborných poradenských pracovníků na školách, v 81 % v odborné konzultaci se žáky a s rodiči.
Činnosti školního speciálního pedagoga přispívající k vytváření inkluzivního prostředí školy
| Ano | Ne | |
| Podpora žáků při přípravě na vyučování (pomůcky, domácí úlohy) | 93 (82 %) | 20 (18 %) |
| Odborná práce školního speciálního pedagoga | 104 (92 %) | 9 (8 %) |
| Zapojování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do volnočasových aktivit organizovaných školou | 76 (67 %) | 37 (33 %) |
| Společné činnosti, akce mimo školu | 66 (58 %) | 47 (42 %) |
| Konzultace s učiteli, jaké postupy volit při edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami | 100 (88 %) | 13 (12 %) |
| Komunikace a spolupráce mezi žáky | 85 (75 %) | 28 (25 %) |
| Zajištění předmětů speciálně pedagogické péče | 96 (85 %) | 17 (15 %) |
| Speciálně pedagogická intervence k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami | 101 (89 %) | 12 (11 %) |
| Jiné | 0 (0 %) | 113 (100 %) |
Činnosti školního speciálního pedagoga přispívající k vytváření inkluzivního prostředí školy
spatřovali respondenti :
- v 89 % ve speciálně pedagogické intervenci k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, v 88 % v konzultacích s učiteli, jaké postupy volit při edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
- v 85 % v zajištění předmětů speciálně pedagogické péče,
- v 82 % v podpoře žáků při přípravě na vyučování (pomůcky, domácí úlohy),
- v 75 % v komunikaci a spolupráci mezi žáky,
- v 58 % v zapojování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do volnočasových aktivit organizovaných školou a společných činností, akcí mimo školu.